Pavel Werner při práci ve sklářské huti

PAVELWERNER:SKLOPLASTIKAMALBAKRESBA

Sklářský výtvarník, designér a pedagog

PAVEL WERNER

SKLÁŘSKÝ VÝTVARNÍK / DESIGNÉR / PEDAGOG

PAVEL WERNER

Akademický sochař Pavel Werner se narodil 15. dubna 1942 v Otrokovicích. Studoval na Střední průmyslové škole sklářské v Železném Brodě v oddělení tavené skleněné plastiky (1956–1960) a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze ve sklářském ateliéru u doc. Václava Plátka a prof. Stanislava Libenského (1960–1966). Samostatně vystavoval v Praze, Vídni, Novém Boru a Kamenickém Šenově. Je zastoupen v domácích i zahraničních veřejných a soukromých sbírkách. Žije a tvoří v Novém Boru.

1942
narozen 15. 4. 1942 v Otrokovicích
1956–1960
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod obor tavená plastika a mozaika (prof. Jan Černý a Oldřich Žák)
1960–1966
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze ateliér sklo a glyptika (prof. Stanislav Libenský, doc. Václav Plátek)
1967–1976
středoškolský profesor a vedoucí brusičského oddělení na SUPŠS Kamenický Šenov
1977–1989
volná tvorba a spolupráce s architekty
1990–1997
vedoucí brusičského oddělení SPŠS Nový Bor
1997–2005
ředitel SUPŠS Kamenický Šenov
2006–nyní
volná tvorba (Nový Bor)
Skleněná plastika Pavla Wernera
Pavel Werner se snaží povýšit sklo na prostorový prvek s novými možnostmi výtvarného a emocionálního působení.

— Jiří Bohdálek · Výstava na hradě Špilberk, Brno

Skleněná plastika Pavla Wernera

Pavel Werner a otevřená struktura skla

„Werner svým plastickým cítěním patří k modernímu sochařství. Jeho díla mnohdy nejsou kompaktní v jediné hmotě skla. Patří mezi umění otevřené struktury, bez klasického ohraničení forem, tvarů a ploch.“

Každá výstava klade otázky. Provokuje hodnotící soudy. Chce podnítit, zahájit diskusní střetnutí. Poskytuje k některým hodnocením důkazy a nechce se dát uchlácholit fikcí „historického odstupu“, kterého je zapotřebí k pronášení pevných „objektivních“ soudů. Nemůžeme na takový odstup čekat. Každý hodnotící soud nad naším českým moderním uměním, v tomto případě sklem, jeho charakterem a specifikou, je jen zkusný a pracovní.

Werner svým plastickým cítěním patří k modernímu sochařství. Jeho díla mnohdy nejsou kompaktní v jediné hmotě skla. Patří mezi umění otevřené struktury, bez klasického ohraničení forem, tvarů a ploch. Z naznačeného vyplývá, že autor velmi výrazně přemýšlí o tendencích umění dvacátého století, které je poznamenané především stíráním hranic jeho jednotlivých druhů, disciplín a vznikáním nových typů.

Werner se soustřeďuje na vytváření autorských děl skleněných plastik, objektů s plným zaměřením na jejich výtvarně estetický účinek. Využívá optické vlastnosti daného materiálu a snaží se působením světla zvýraznit jeho tvary, které obohacuje barvou v souladu nebo v kontrastech s celkovým tvarem.

Na světě je 27 měst s větším počtem obyvatel, než má naše republika. Chceme podávat umělecké důkazy, jakými se honosí staré státy a velké národy. Je tu kromě měřítek vnitřního okruhu působnosti ještě měřítko objektivnější: měřítko velkého cizího světa kolem. Měřit znamená srovnávat. Jsem přesvědčen o tom, že tyto úkoly Pavel Werner s úspěchem naplnil.

— Jiří Bohdálek · Výstava na hradě Špilberk, Brno

Sklářský výtvarník a pedagog Pavel Werner

„Pavel Werner nepatří ke sklářům snadno zařaditelným přesto, že se do jeho tvorby promítlo hodně z toho, čím české sklářství žilo v posledních desetiletích.“

Po maturitě na železnobrodské sklářské škole (1960) byl přijat do speciálního sklářského ateliéru pražské uměleckoprůmyslové školy. Stalo se tak shodou okolností v době, kdy ve sklářském ateliéru končil profesor Karel Štipl, a profesor Stanislav Libenský přišel na školu až po třech letech. Werner byl proto především žákem docenta Václava Plátka.

Pavel Werner se stal pedagogem-výtvarníkem kamenickošenovské sklářské školy a dal oddělení broušení skla se Stanislavem Zemkem nový program, vzdálený tradičním představám o broušeném olovnatém křišťálu. Nedlouho po příchodu do Kamenického Šenova začal v n. p. Severosklo ve Svoru experimentovat s litím optického skla do připravených forem. Jeho Světelný sloup (1970) v pražském Mánesu byl do té doby patrně největším realizovaným litým skleněným objektem.

V polovině 70. let z kamenickošenovské školy odešel, aby se až do konce 80. let věnoval ateliérové tvorbě a spolupráci s architekty — včetně monumentálních prací v liberecké žule. Počátkem 90. let se vrátil do sklářského školství v Novém Boru a v letech 1997–2006 byl ředitelem SUPŠS v Kamenickém Šenově.

Ve spolupráci s Petrem Novotným a Janem Pačinkem ze sklárny Ajeto v Lindavě a skláři z Jílkovy hutě vytvořil na přelomu 20. a 21. století rozměrné foukané plastiky Strážce sklářských forem, Špatná myšlenka, Pocta českému těžítku či Mořeplavec. Naznačily, že jeho nové plastiky mají hravost, neopakovatelný vtip a půvab.

— Antonín Langhamer · 2002

LITÉ SKLO

CASTED GLASS

PAVEL WERNER

PLASTIKA

SCULPTURE

PAVEL WERNER

MALBA

PAINTING

PAVEL WERNER

KRESBA

DRAWING

PAVEL WERNER

Tištěná monografie k zakoupení · 96 stran

PAVEL WERNER: SKLO, PLASTIKA, MALBA, KRESBA
© Pavel Werner 2026ISBN 978-80-11-09641-0

PAVELWERNER: SKLO PLASTIKAMALBAKRESBA

Reprezentativní dvojjazyčná monografie mapující sklářskou, sochařskou, malířskou i kresebnou tvorbu Pavla Wernera.

Kniha (1 ks)870 Kč
Zvýhodněný balíček (3 ks)2 290 Kč
Koupit knihu

Doprava přes Zásilkovnu (90 Kč) nebo osobní vyzvednutí zdarma · Objednávka probíhá na stránce SimpleShop.

  • Vydal © Pavel Werner, Nový Bor, 2026 · První vydání, počet stran: 96
  • Grafická úprava: Patricie Kučerová · Korektura: Skřivánek s.r.o.
  • Vytiskla tiskárna Tisk Kvalitně s.r.o., Praha 13
  • ISBN 978-80-11-09641-0
Autoportrét a podpis Pavla Wernera